Sedmáci jdou na Smrčinu za každého počasí!
Předpověď počasí nebyla moc přívětivá, ale nevzdáváme to! Sychravé páteční ráno bylo ve znamení, „zůstaň doma a nikam nechoď“. Kdepak ale my! Scházíme se u přívozu a hurá na výlet. Jdeme po staré cestě přes původní most kolem houbového stromu místy, kde před listopadem 1989 neprošel prakticky nikdo. Cestou si vyprávíme, jaké to asi dříve bylo přejít hranice, aby nám cesta rychleji utekla.
Brzy obdivujeme krásy Huťského potoka, vidíme zbytky elektroinstalace Železné opony, ale to už zdoláváme potoky vody a kýžený vrchol. Před pár dny řádila vichřice, takže přelézáme stromy, brodíme se vodou, najednou se ocitáme v mracích na samém vrcholu Smrčiny 1333 m n. m.! Svačíme, fotíme se a pak rovnou – vzhůru dolů! Cesta zpět je o poznání rychlejší, ale únava je znát.
Děkujeme převozníkům, že pár minut počkali na ty unavenější z nás. Plavíme se na druhou stranu Lipna, pak si ale užíváme občerstvení u stánku firmy Pezcka, které tímto moc a moc děkujeme za milé a velmi chutné občerstvení!
Výlet sedmé třídy se opravdu vydařil! Ušli jsme rovných 20 km naší překrásnou Šumavou.
Za výletníky Hana Bürgerová, Pavla Hrdličková a Zdeněk Solfronk
